Kdo dokáže uchopit Elizabeth Haust?

17. 10. 2014 20:25:52
Elizabeth Haust je mladičká excentrická ruská fotografka s vizáží démonické holčičky, která se přestěhovala do Prahy kvůli studiím na FAMU. Fascinuje ji Lars von Trier, ale i český Švankmajer nebo Saudek. Její fotografie obletěly galerie v Moskvě a Londýně ještě než jí bylo dvacet let. Největší fotografické ruské magazíny jí už v roce 2011 udělily titul nejlepší nový umělec roku. Před pár dny v Praze získala na festivalu Fotosféra cenu FotoFresh Canon Award 2014 pro nejoriginálnějšího mladého umělce. Přesto působí ztraceně, zakletě a neuvěřitelně křehce.

Její fotografie fascinují, děsí, ale také přitahují jako magnet. Mnoho lidí by rádo vědělo, co se honí v hlavě této surrealistické dívence. Její nesourodá slova a plaché oči však nedávají mnoho odpovědí. Na každého v její přítomnosti ale dýchne pocit, že je ve společnosti s někým výjimečným, možná bláznivým, ale určitě geniálním. Vedle Elizabeth Haust se cítíte jako vedle velikána, o kterém se jednou budou učit vaše děti a vy jim budete moci říct – já ji znal.

tumblr_mznvkxzRXV1r4159do4_500.png

Elizabeth Haust je dítětem nové generace fotografů. Nestojí o členství v klubech a uspořádaných asociacích. Nevidí hranice mezi státy, nebojí se zavolat do Londýna nebo žít v Berlíně. Není trpělivá a vzorná, vybočuje vším, co dělá. Její tvorba je nestálá a nepřehledná, dělá si co chce - kreslí, fotí, točí videa. Nechodí na kurzy jak prodávat fotografie fotobankám nebo jak zlepšit svou prezentaci na internetu. Její řeč těla také odporuje všem knižním zásadám. Podle mnoha moudrých lidí, by měla být zatracena a propadnuta do bažin neúspěchu a zapomnění. Je tomu však právě naopak.

tumblr_n9l533oVph1r4159do4_1280.jpg

Elizabeth je zástupcem nové umělecké generace, pro které jsou domovem Berlín, Praha, Moskva, Londýn. Nezdržuje se zavděčováním a vysvětlováním lidem, kteří nechápou a lpí na starých pořádcích. Nedělá to z vypočítavosti nebo drzosti, nestaví se do opozice, nechce šokovat. Snad ani opravdu nevnímá pobouřené hlasy kritiků. Hledá zcela prostě, jak ona sama říká: "skutečné lidi, umělce, co mluví - takoví lidé, kteří jsou oživeni žízní a vrací touhu žít. Takoví, kteří mohou vždy ovlivnit něco ve vaší duši.". Tvoří, protože nemůže jinak. Tápe a hledá, nerozumí sama sobě. Touží po setkání s filmařem Švankmajerem, aby se ho mohla zeptat - „co dělat dál?“. Při nedávném setkání s Janem Saudkem u něj v ateliéru tančila se zavřenýma očima na hudbu Rachmaninova. Poté vyprávěla o tom, jak vnímala vzduch naplněný vůní starého dřeva, kávy a balsamika. Netřeba asi říkat, že tato temná dívka si Jana Saudka zcela podmanila.

Přes veškerou démoničnost a genialitu Elizabeth Haust se člověk neubrání mateřskému pocitu, že tuto bytost z jiné planety a dimenze času musí ochránit. Ochránit proti nudným a slušným řádům této společnosti. Ochránit proti osnovám školních řádů, úřednicím sociálního pojištění a galeristům, kteří nikdy nevykročili z okresu. Lidem jako Elizabeth Haust se říká autentický, svébytný nebo inspirativní. Žádné z těchto slov však nedokáže vystihnout, jak marně se vedle ní cítíte. Ať už vidí cokoli, vidí dál.

tumblr_mznvkxzRXV1r4159do6_500.jpg

Autor: Festival Fotosféra | pátek 17.10.2014 20:25 | karma článku: 14.40 | přečteno: 1018x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Fotoblogy

Karla Šimonovská - Slezáková

Bez horské dráhy už to není Matějská!

V osmdesátých letech bývala pouť v Parku zábavy a oddechu Julia Fučíka velkým svátkem. Už od tramvajové zastávky byla cítit vůně pečených buřtů, vzduchem se prolínaly písničky popových zpěváků a nad hlavou nám létaly balónky.

18.3.2019 v 15:37 | Karma článku: 25.86 | Přečteno: 614 | Diskuse

Pavel Vrba

Prostě to už přichází

bez ohledu na to, kdo kde sedí. Protože jsou na zemi zákonitosti, které ani největší nepřítel přírody, neovlivní. A kdyby náhodou ano, člověku se jeho činy tvrdě vymstí.

18.3.2019 v 15:30 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 200 | Diskuse

Veronika Foglová

Židovský hřbitov v Rokytnici v Orlických horách

Odjakživa jsem ráda courala po hřbitovech a postávala u hrobů známých i neznámých lidí, zamýšlela se nad jejich osudy a jejich životní data srovnávala s historickými událostmi.

17.3.2019 v 19:04 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 186 | Diskuse

Soňa Pražáková

Ještě nebudit, prosím!

Březen, za kamna vlezem a klidně tam budeme třeba ještě v dubnu. Krásných dní jsme se namlsali v únoru, teď musíme jenom čekat. Kdo počká, ten se možná dočká anebo mu možná zatím vyroste trpaslík.

15.3.2019 v 12:39 | Karma článku: 16.03 | Přečteno: 267 | Diskuse

Dita Jarošová

Šumný Dublin

Dublin, irsky Baile Atha Cliath, je největším a hlavním městem věčně svěžího a zeleného Irska... Město jako novodobý Babylon zurčí všemi možnými jazyky, nezapře svěží duch a smysl pro humor. Bude to asi tím Guinnesem ...

15.3.2019 v 10:55 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 141 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 714
Fotografický festival o zážitcích, lidech a inspiraci. Nejsme veletrh ani výstava fotografií. Jdeme na to jinak. Fotografie je pro nás spojovací prvek, od kterého se odpichujeme. Fotografií žijeme. Festival Fotosféra

Mediální podpora iDNES.cz

Vše o festivalu zde.

Najdete na iDNES.cz